Ukázky z povídky Síla slova, která je součástí mé knihy Probuzené vzpomínky. Je inspirována křížem u hřbitova, o němž lidé léta věřili, že byl zasazen na památku Cyrila a Metoděje. Dnes víme, že pravda je jiná, ale to, že se kříži říká Baba naznačuje, že na pověsti by mohlo být zrnko pravdy. Tak se totiž skutečně říkalo křížům na místech, kde se věrozvěsti zastavili. Původní kříž nejspíš zmizel, proměnil se v hromádku písku... Ale pověst žila dál.
Dým stoupal z kamenných pecí, psi štěkali a děti honily slepice kolem studny. Nad tím vším se zvedala dřevěná tvrz vladyky Ctirada – muže, jenž byl v očích vesničanů víc než pánem. Byl jejich ochráncem, soudcem, hlasem předků…
Věděl, co se ve světě děje – nebo alespoň tušil víc než ostatní. A právě teď, v tichu, jež předcházelo slavnosti, vážil zprávy, které k němu přišly z jihu.
Mluvily o knížeti Rostislavovi, který se postavil proti franským kněžím a jejich latině, a hledal jiné, kteří by mohli lidu přinést slovo Boží – ale v řeči, které rozumí. A prý se dva takoví našli. Bratři z dalekého východu, učenci a mniši, nesoucí knihu a písmo pro slovanský lid.
